Školní kolotoč zařadil druhou rychlost. Davča najel na plný rozvrh a denní harmonogram se ustálil na: ráno Petr děti do školy - po obědě Zdeňka posbírat děti - večer rodinné setkání doma. Pro tuto chvíli je dobře, že Zdeňka ještě práci nemá.
Nastává tedy tradiční víkendové zpestřování týdne, ve kterém se jinak nic moc neděje. Tentokrát jsme běhali, lovili a poslouchali.
Běh babím létem byl pro nás už tradiční (tentokrát Petr a Sára). Pořádá jej školka, kam děti chodí, a tak nejde nepřijít :) zvlášť když je pro děti o zábavu postaráno - běh, atrakce, divadlo. Doporučujeme napřesrok všem s dětmi 0-8 let.
Davča měl mezitím se skautem výlet na Babu, kde "zachraňovali sto let spícího pasáka ovcí a hlídali mu stádo aby neuteklo".
Lovili jsme kešku (geocaching). Vůbec první jak pro Petra, tak pro děti. Juchů! ...teda popravdě, děti byli trochu zklamané, čekaly od "pokladu" víc :) byla to
mikrokeška jen s deníkem. Neměli jsme však s sebou propisku, šli jsme původně jen na procházku. Takže si ji budeme muset najít ještě jednou :)
Dívání, poslouchání a naslouchání se konalo v Libčicích na farní zahradě v rámci akce "Otevřená zahrada". Divadlo venku pokračovalo africkými písněmi v prostorách kostela. Skupina
Nsango malamu,
"Dobrá zpráva", nebyla sice kompletní, ale přesto písně z Konga a Angoly zaujaly. Teda dospělé:) děti to tak nějak přežily.
PS: vyčerpané volné místo na Picase jsme vyřešili nahráváním fotek pod účet Zdeňky :) to tak na rok vydrží a pak uvidíme...
